8 příčin hučení v uchu

Je to vážné? 

Hučení v uchu většinou není nic vážného, přesto může znepříjemňovat vaši kvalitu života a schopnost dobře slyšet. Jak vážné hučení v uchu je záleží na příčině. Příčiny mohou být následující. 

Tinnitus

Tinnitus může mít mnoho potencionálních příčin. Lékaři ho charakterizují jako vnímání zvuku bez vnějšího podmětu. Studie z roku 2016 uvádí, že tímto problémem může trpět 8 % až  25,3 % Američanů.

Některé příčiny tinnitu mohou být dysfunkce v uchu, nádory nebo Meniereova nemoc. Mezi další příčiny patří také vystavení hlasitému zvuku.

Myoklonus

Někteří vědci naznačují, že dysfunkční smrštění svalů ve středním uchu může způsobit ono hučení v uchu. Lékaři nazývají tento vzácný stav myoklonus středního ucha.

Dysfunkce Eustachovy trubice

Eustachova trubice spojuje nosohltan se středním uchem. Někdy se u lidí vyvine dysfunkce Eustachovy trubice, většinou je způsobena alergií nebo infekcí horních cest dýchacích.

Otevřená Eustachova trubice

Otevřená Eustachova trubice je typ dysfunkce, kdy trubice zůstává po většinu času otevřená. Normálně trubice zůstává zavřená a otevírá se pouze pro vyrovnání tlaku vzduchu mezi středním uchem a vnějším prostředím.

Menierova choroba

Menierova choroba je chronická porucha vestibulárního systému, který zajišťuje rovnováhu. Lidé s Menierovou chorobou mají ve vnitřním uchu velké množství tekutiny zvané endolymfa.

Hypotyreóza

Hypotyreóza se objevuje, když tělo neprodukuje dostatečné množství hormonu štítné žlázy. Přibližně 40 % lidí s hypotyreózou má sluchové potíže v obou uších. Přesto i při léčení může asi u 10 % lidí stále docházet k poruchám sluchu.

Vysoký krevní tlak

Vědci naznačují , že vysoký krevní tlak může člověka predisponovat ke ztrátě sluchu.

Ušní maz 

V průběhu času se ušní maz může hromadit a způsobit tak poškození sluchu. K nahromadění může dojít při nadprodukci mazu nebo nedostatečném samočištění ucha.

Tento článek vychází z www.medicalnewstoday.com, kde také naleznete více informací o tomto tématu.

Zdroje:

• Bao, M., et al. (2019). Blood pressure variability is associated with hearing and hearing loss: A population-based study in males.
  https://www.hindawi.com/journals/ijhy/2019/9891025/
• Behavioral therapies. (n.d.).
  https://www.ata.org/managing-your-tinnitus/treatment-options/behavioral-therapies
• Bhatt, J. M., et al. (2016). Tinnitus epidemiology: Prevalence, severity, exposures and treatment patterns in the United States.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5812683/
• Bhimrao, S. K., et al. (2012). Systematic review of management strategies for middle ear myoclonus [Abstract].
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22261497/
• Crummer, R. W., & Hassan, G. A. (2004). Diagnostic approach to tinnitus.
  https://www.aafp.org/afp/2004/0101/p120.html
• Dang, J., & Liu, Y.-C. C. (2019). Treatment of objective tinnitus with transpalatal Botox injection in a pediatric patient with middle ear myoclonus: A case report [Abstract].
  https://doi.org/10.1016/j.ijporl.2018.09.024
• De Araujo, P. C., & Savage, J. (2012). Objective tinnitus from middle ear myoclonus.
  https://orbi.uliege.be/bitstream/2268/226779/1/Article%20Objective%20Tinnitus%20From%20Middle%20ear%20Myoclonus.pdf
• Drug therapies. (n.d.).
  https://www.ata.org/managing-your-tinnitus/treatment-options/drug-therapies
• Earwax (cerumen impaction). (2018).
  https://www.enthealth.org/conditions/earwax-cerumen-impaction/
• Ellenstein, A., et al. (2013). Middle ear myoclonus: Two informative cases and a systematic discussion of myogenic tinnitus.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3629860/
• Experimental therapies. (n.d.).
  https://www.ata.org/managing-your-tinnitus/treatment-options/experimental-therapies
• Figueiredo, R. R., et al. (2016). Positive association between tinnitus and arterial hypertension.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5050200/
• Keidar, E., & Kwartowitz, G. (2020). Tensor tympani syndrome.
  http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK519055/
• Llewellyn, A., et al. (2014). Interventions for adult Eustachian tube dysfunction: A systematic review.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK262265/
• Meniere’s disease. (2016).
  https://medlineplus.gov/menieresdisease.html
• Ménière’s disease. (n.d.).
  https://vestibular.org/menieres-disease
• Myoclonus fact sheet. (2020).
  https://www.ninds.nih.gov/disorders/patient-caregiver-education/fact-sheets/myoclonus-fact-sheet
• Patulous eustachian tube. (2017).
  https://rarediseases.info.nih.gov/diseases/10812/patulous-eustachian-tube
• Pollak, N., et al. (2014). Feasibility of endoscopic treatment of middle ear myoclonus: A cadaveric study.
  https://www.hindawi.com/journals/isrn/2014/175268/
• Santosh, U. P., & Rao, M. S. S. (2016). Incidence of hypothyroidism in Meniere’s disease.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4948427/
• Shiny Sherlie, V., & Varghese, A. (2014). ENT changes of pregnancy and its management.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3918343/
• Treatment options. (n.d.).
  https://www.ata.org/managing-your-tinnitus/treatment-options
• Tunkel, D. E., et al. (2014). Clinical practice guidelines: Tinnitus.
  https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0194599814545325
• Wright, T. (2015). Ear wax.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4356173/